Jakub Tesinsky > Poezie > Časopád

Časopád

gorn, 1999

Strach z trvání nás vrhá vodopádem času do stále nových propastí. Není jistota stability, je jen jistota pádu, který proměníme v let jakmile začne být jasné, že žádný směr dolů vlastně neexistuje. Je jen směr v čase vpřed.

I kola vozu se od určité rychlosti zastaví. Třepotavý pád přejde v klouzání a motor se ve velkých otáčkách ztiší. Musíme plout rychleji než voda. Jedině tak se dá loď ovládat.